aktivita vrchního inspektora Puncovního úřadu a soudního znalce

Klamavé označení

13. dubna 2013 v 0:49 | Mgr. Roman Kopečný |  Výrobci a obchodníci
Článek navazuje na problematiku řešenou v textu o "Tibetském stříbře".
Kromě výrobků prodávaných pod tímto názvem se vystytují na našem trhu - zejména internetovém - další názvy výrobků, které obsahují nebo mohou obsahovat údaje v rozporu s ust. § 40 odst. 2 PZ - tzv. klamavé označení.
Kromě "Tibetského stříbra" jde např. o "Nordic gold", "Starozlato" či "Starostříbro".

Vraťme se k platné legislativě:
§ 40
(1) Obchodníci, kteří prodávají i předměty ze zlata, stříbra nebo platiny, jež nedosahují ryzosti podle § 3 odst. 2 nebo jsou zcela z obecného kovu nebo nekovového materiálu, byť drahým kovem povrchově upraveného, nesmí při jejich prodeji používat údaje, které by mohly uvádět v omyl, že jde o zboží podle § 3, zejména označovat tyto předměty slovy zlato, stříbro nebo platina, včetně výrazů odvozených nebo překladů do cizího jazyka (dále jen "klamavé označení"). Klamavým označením je též vydávání zboží za výrobky z obecného kovu nebo jiného materiálu.
(2) Obchodníci jsou povinni předměty uvedené v odstavci 1 zřetelně označit a vystavovat je viditelně odděleně. Totéž platí i pro zboží zhotovené z odlišných ryzostí nebo z různých drahých kovů, zejména je-li povrchově upraveno tak, že může vyvolat matoucí dojem o svém skutečném složení.
Pokud by se vycházelo z přesné dikce uvedeného ustanovení § 40 PZ, nebylo by přípustné používat ani označení "pozlacené" a "postříbřené", tedy výrazy, které se vždy používaly a používají, a přesně popisují skutečný stav daných věcí. Jde tedy o to, najít míru toho, co lze a co nelze chápat jako "klamavé označení", a to s důrazem na smysl uvedeného ustanovení PZ a v návaznosti na obdobné právní úpravy spotřebitelských právních předpisů (Zákon o ochraně spotřebitele, atd.).

Puncovní úřad proto na svých webových stránkách nyní zveřejnil článek s názvem "Klamavé označení výrobků je nepřípustné", ve kterém vymezuje podmínky, za kterých je možné používat některá označení výrobků, aniž by byla hodnocena jako "klamavé označení" dle ust. § 40 odst. 1 PZ, přitom neodporovala skutečnosti, nenutila prodejce konstruovat slovní novotvary a zároveň neporušovala smysl tohoto závažného ustanovení PZ.

Závěrem je třeba důrazně upozornit, že je vždy na uvážení Puncovního úřadu, zda konkrétní označení je či není "klamavým označením", a že v řadě případů může být hranice mezi dovoleným a nedovoleným nezřetelná.

Zde uvádím text výše uvedeného článku:

Klamavé označení výrobků je nepřípustné

Vzhledem k tomu, že se na Puncovní úřad obracejí občané s dotazem, jak úřad hodnotí používání ustálených výrazů, které obsahují nepovolená slova nebo kombinace slov, např. "Tibetské stříbro" nebo "Nordic gold", zveřejňujeme toto stanovisko:
Pokud vycházíme ze smyslu, nikoli přesně textu ustanovení § 40, odst. 1 puncovního zákona, PÚ taková označení toleruje za předpokladu splnění všech níže uvedených podmínek:
1) jedná se o název ustálený - zejména historicky nebo dlouhodobou obchodní praxí (např. "Tibetské stříbro" nebo "Nordic Gold" apod.). Rozhodnutí o ustálenosti je v pravomoci PÚ.
2) před vlastním názvem výrobce nebo dovozce uvede u každého označení "tzv." (např. "Tzv. Tibetské stříbro"),
3) v navazujícím popisu bude uvedeno přesné nebo alespoň přibližné složení vlastního materiálu a výslovné upozornění , že se jedná o výrobek z obecného kovu či nekovového materiálu bez obsahu DK
4) toto složení materiálu (ani další náležitosti) nebude jinak odporovat dalším ustanovením PZ (např. nižší než nejnižší zákonná ryzost zboží, atd.)
5) při vyjádření barvy šperku je povoleno používání jmen drahých kovů pouze ve spojení se slovem "barva" , např. "přívěsek stříbrné (stříbřité či starostříbrné) barvy" nebo "náušnice zlaté (starozlaté či zlatisté) barvy" apod.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama