aktivita vrchního inspektora Puncovního úřadu a soudního znalce

E-shop jako elektronická provozovna podle puncovního zákona

13. září 2011 v 0:19 | Mgr. Roman Kopečný |  Výrobci a obchodníci

Minulý článek byl věnován tzv. oznamovací povinnosti dle ust. § 35 PZ.

Jeho odst. č. 3 uvádí:

(3) Za provozovnu podle odstavce 1 se považuje provozovna podle zvláštního právního předpisu.6c) Zbožím nebo ostatními výrobky z drahých kovů lze obchodovat též na elektronické adrese v informačním systému (dále jen "elektronická adresa"). Zahájení a ukončení činnosti v provozovně a na elektronické adrese jsou výrobci a obchodníci povinni oznámit písemně Puncovnímu úřadu nejméně 3 dny předem.

Právě obchodováním na elektronické adrese, tedy obchodováním v "elektronické provozovně", se budeme tentokráte zabývat.

E-shopy jsou naprosto specifickým segmentem trhu, a jako v ostatních oblastech obchodu, tak i v oblasti šperků z DK, přinášejí určité výhody i určitá rizika - všneobecně známá.

Pokud nahlédnete do formuláře PÚ s názvem "Registrace činnosti s drahými kovy", je u oznamování provozoven členěn na tři sekce

- provozovny klasické[1]

- provozovny pro dálkový prodej včetně individuálních elektronických[2]

- provozovny elektronické poskytovatelského typu[3]



Elektronické provozovny představují ony dva poslední uvedené typy.

První z nich jsou všeobecně známe e-shopy, a to buď specializované - v našem případě na prodej šperků z drahých kovů a kovů obecných - nebo e-shopy se širokým sortimentem. Zde obvykle nebývá problém zjistit, kdo takový e-shop provozuje, a kdo je prodejcem nabízeného zboží. Bývá to jedna a táž "osoba" - fyzická či právnická.

Druhé z nich jsou elektronické provozovny poskytovatelského typu. Běžně známé jsou portály aukční - typický představitel www.aukro.cz, www.odklepnuto.cz a portály řemeslné - typický představitel www.fler.cz. Zde je třeba uvést při oznamování činnosti s DK všechny takové údaje, které prodejce jednoznačně identifikují, a to dle specifických podmínek jednotlivých poskytovatelů.

Složitější situace je u tzv. "elektronických obchodních domů". Provozovatel takového obchodního domu bývá na webových stránkách poměrně snadno dohledatelný (podobně jako u portálů aukčních či řemeslných), při podrobnějším zkoumání však zjistíme, že v jednotlivých "patrech" tohoto virtuálního obchodního domu prodávají různé zboží různí prodejci, kteří mají tento "elektronický prostor" pronajatý - podobně jako ve skutečném kamenném obchodním domě. V tom elektronickém je však často velmi obtížné, a někdy i nemožné, zjistit, kdo je vlastně prodejcem nabízeného zboží - s kým tedy kupující uzavírá kupní smlouvu na dálku. To zákazník zjistí často až po doručení objednaného zboží z prodejního dokladu, na kterém je prodejce uveden. A právě tento prodejce, se kterým zákazník uzavřel kupní smlouvu, je povinen učinit oznámení PÚ, že na elektronické adrese zahájil svou obchodní činnost dle ust. § 35 odst. 3 PZ. Nikoli tedy provozovatel takového elektronického obchodního domu, správce internetových stránek, atd., pokud však zároveň není oním prodejcem výrobků z DK.[4]

Zboží nabízené k prodeji musí být i v elektronické provozovně umístěno viditelně odděleně od ostatních výrobků.[5] (např. hodinek, suvenýrů, atd.). Pokud prodejci prodávají i předměty ze zlata, stříbra nebo platiny, jež nedosahují ryzosti podle § 3 odst. 2 nebo jsou zcela z obecného kovu nebo nekovového materiálu, byť drahým kovem povrchově upraveného, nesmí při jejich prodeji používat údaje, které by mohly uvádět v omyl, že jde o zboží podle § 3, zejména označovat tyto předměty slovy zlato, stříbro nebo platina, včetně výrazů odvozených nebo překladů do cizího jazyka (dále jen "klamavé označení"). Klamavým označením je též vydávání zboží za výrobky z obecného kovu nebo jiného materiálu.[6] Obchodníci jsou povinni takové předměty zřetelně označit a vystavovat je viditelně odděleně. Totéž platí i pro zboží zhotovené z odlišných ryzostí nebo z různých drahých kovů, zejména je-li povrchově upraveno tak, že může vyvolat matoucí dojem o svém skutečném složení.[7]

V praxi je tedy třeba vhodným způsobem na webové stránce strukturovat nabízené zboží. Možností je více, jako zřetelné označení a viditelné oddělení je možné považovat např. to, pokud je nabídka nejprve strukturována na šperky z obecného kovu (např. chirurgické oceli), šperky zlaté a šperky stříbrné. Zlaté a stříbrné šperky je pak třeba strukturovat dle jejich případné ryzosti. Způsob realizace zřetelnosti a viditelnosti PZ dále nespecifikuje, je tedy na prodejci (obdobně jako v kamenné prodejně), jakým způsobem toto zajistí. Není tedy možné, aby byly na webové stránce bez uspořádání umístěny (vystaveny) jednotlivé kusy výrobků bez příslušného označení co do druhu kovu a jeho ryzosti (u kovu drahého) nebo sice takto označené, avšak bez viditelného oddělení co do druhu kovu a ryzosti. Na závěr je třeba připomenout problematiku označování nabízených výrobků, aby nedošlo ke "klamavému označení".




[1] provozovny ve smyslu §17 živnostenského zákona, nebo jinak: kde se reálně na místě platí a předává zboží, (např." provozovny kamenné nebo fyzické"); patří sem i provozovny přechodné, mobilní a automaty
[2] provozovny pro dálkový prodej a individuální elektronické adresy, na nichž je umístěn systém umožňující dálkový, bezkontaktní prodej zboží (např. přes nákupní koš nebo s nabídkou k objednání zboží e-mailem, poštou nebo telefonicky, a příslibem zaslání). Termínem "individuální" se rozumí to, že jde o adresy vztažené jednoznačně pouze k subjektu, jehož se registrace týká.
[3] elektronické adresy, na nichž poskytovatel (obvykle specializovaný) umožňuje prodejcům elektronicky obchodovat (např. aukční nebo řemeslné portály Aukro, Fler a jiné). K identifikaci registrovaného subjektu je třeba dalších údajů (uživatelské jméno, tzv. "nickname", a oficiální, ověřený e-mail pro komunikaci mezi poskytovatelem systému a prodejcem).
[4] Je to analogická situace jako u obchodního domu (kamenného), který má jednotlivá prodejní patra a v nich prodejní stánky s různým zbožím. Toto zboží prodávají různí prodejci. Tito prodejci mají s vlastníkem nebo pronajimatelem obchodního domu uzavřené smlouvy a své zboží v obchodním domě prodávají svým jménem. Každý takový prodejce - pokud obchoduje s výrobky z DK - má onu oznamovací (registrační) povinnost u PÚ.
[5] ust. § 39 odst. 1 PZ
[6] ust. § 40 odst. 1 PZ
[7] ust. § 40 odst. 2 PZ
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 vladimir vladimir | E-mail | 7. ledna 2014 v 12:19 | Reagovat

Dobrý den,

Plánují dovážet zboží ze stříbra + stříbro kombinované s přírodním materiálem a prodávat v e-shopu.

Jsem zmatený z toho jestli musím zboží podávat k puncovni kontrole ci-ne.

Od prodejce je u zboží udávány punc, např. 925. Musim i tak každý produkt nechat zkontrolovat a potom prodávat?

Přečetl jsem zákon c.539/1992 Sb ale i tak v tom nemám jasno.

Díky za odpoved

2 ZdenekC ZdenekC | E-mail | 17. ledna 2017 v 16:55 | Reagovat

Chtěli byste zvýšit návštěvnost na puncovniinspektor.blog.cz několikrát? Hledat v google: Masitsu's tricks

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama