aktivita vrchního inspektora Puncovního úřadu a soudního znalce

Označení a oddělení prodávaných šperků

24. srpna 2011 v 11:57 | Mgr. Roman Kopečný |  Výrobci a obchodníci

V tomto článku se pokusím vysvětlit specifika prodeje šperků v "kamenném obchodu", co do označení a oddělení prodávaných šperků.

Budu se věnovat ust. § 40 odst. 1 a odst. 2 PZ, které jisté problémy a nejasnosti vyvolává možná i proto, že bylo jedním z těch, která po novelizaci PZ[1] doznala změny.

Vlastní text výše zmíněného ustanovení PZ jsem opatřil poznámkami "pod čarou" nebo přímo v textu hypertextovými odkazy na jiné články mého blogu, ve kterých se problematika již probírala podrobněji. Tento způsob považuji za dostatečně přehledný, při zachování snadné rozlišitelnosti přesné citace PZ od příslušného výkladu, resp. aplikační praxe. Zároveň jsou v článku použity dříve zavedené základní pojmy a zkratky.

Uvedu tu i zkrácený a zjednodušený souhrn a příklad označení a oddělení v klasické prodejně šperků.

Předně je třeba označit a oddělit vystavené zboží zlaté od stříbrného a od šperků z obecných kovů (např. chirurgické oceli). To platí i pro různé ryzosti zboží z drahých kovů. V praxi lze např. označit celé vitríny, pulty, prodejní plata, či jejich části (při zachování viditelnosti oddělení). Označení pak obsahuje druh kovu a u drahého kovu jeho ryzost. Tato povinnost se týká veškerého zboží a předmětů, umístěných ve výlohách, vitrínách, pultech, na platech, atd. Podrobnosti a příklady označení jsou uvedeny v poznámkách pod čarou. Obecným vodítkem pro správné označení a oddělení může být takové označení a oddělení, které pro spotřebitele znamená snadnou a rychlou orientaci v nabízeném sortimentu, a to co do druhu kovu, u drahého kovu jeho ryzosti, případně nekovového materiálu, atd.

Určitým problémem může být v současné době prodej šperků v kombinaci různých drahých kovů, případně drahého kovu s povrchovou úpravou[2] (takovou, jakou připouští PZ!) nebo v kombinaci drahého kovu a kovu obecného,[3] zejména např. u módní kombinace zlata s chirurgickou ocelí.[4]

§ 40

(1) Obchodníci, kteří prodávají i předměty[5] ze zlata, stříbra nebo platiny,[6] jež nedosahují ryzosti podle § 3 odst. 2[7] nebo jsou zcela z obecného kovu[8] nebo nekovového materiálu, byť drahým kovem povrchově upraveného,[9] nesmí při jejich prodeji používat údaje,[10] které by mohly[11] uvádět v omyl, že jde o zboží podle § 3, zejména označovat tyto předměty slovy zlato, stříbro nebo platina, včetně výrazů odvozených nebo překladů do cizího jazyka[12] (dále jen "klamavé označení"). Klamavým označením je též vydávání zboží za výrobky z obecného kovu nebo jiného materiálu.[13]

(2) Obchodníci jsou povinni předměty uvedené v odstavci 1[14] zřetelně[15] označit[16] a vystavovat je viditelně odděleně.[17] Totéž platí i pro zboží zhotovené z odlišných ryzostí nebo z různých drahých kovů, zejména je-li povrchově upraveno tak, že může vyvolat matoucí dojem o svém skutečném složení.[18]



[1] Zákonem č. 127/2003 Sb.
[2] Problematika tzv. "bílého zlata", které není ve skutečnosti "bílé" ale "žluté" (s povrchovou "bílou" úpravou), což zakládá řadu oprávněných stížností spotřebitelů, a následné sankce ČOI.
[3] Kombinace DK + MET je kombinací (až na výjimky) nepovolenou. Proto je třeba předchozího souhlasu PÚ, pokud nelze aplikovat Generální souhlas č. 1
[4] Zde kromě pečlivého označení a oddělení vystaveného zboží je třeba upozornit, že prodejní doklad vydaný k takovému zboží musí obsahovat mimo jiné také údaj od druhu (zboží). V tomto případě je takovým druhem jasná specifikace oné kombinace DK + MET (na dokladu pochopitelně výstižně slovně např.: "chirurgická ocel + zlato 585/1000" nebo "ocel + Au 585/1000" apod.). Tato specifikace je o to důležitější, že povinný hmotnostní údaj na prodejním dokladu je údaj o hmotnosti celého kusu zboží (tedy včetně MET, kamenů, atd.). U kombinací DK+MET je sice doporučení hodné uvádět i hmotnost DK (pokud ji prodejce ovšem zná), povinností to však není. O to důležitější je tedy ona správná specifikace druhu, jak bylo již výše uvedeno.
[5] Jak již bylo několikrát zmíněno, PZ vymezuje "výrobky z drahých kovů" (ust. § 3 PZ) a "zboží" (jako podmnožinu výrobků z DK). Předměty (z DK) je tedy třeba chápat jako jakákoli hmotná jsoucna (hmotné věci) (z DK). Povinnost se tedy vztahuje na obchodníky s čímkoli z uvedených ryzostí slitin drahých kovů, obecných kovů, nekovového materiálu (případně i s povrchovou úpravou drahým kovem).
[6] Tedy ze slitiny zlata, stříbra nebo platiny, jak plyne z dalšího textu tohoto ustanovení PZ
[7] a) výrobky ze zlata o ryzosti nižší než 333/1000,
b) výrobky ze stříbra o ryzosti nižší než 500/1000,
c) výrobky z platiny o ryzosti nižší než 800/1000,
d) přístroje, nástroje a jiné předměty z drahých kovů určené k technickým, vědeckým, laboratorním,vyučovacím nebo obdobným účelům, bez ohledu na jejich ryzost.
[8] Obecný kov je v praxi nejčastěji chirurgická či nerezová ocel, mosaz, měď, hliník, atd., včetně jejich slitin. Jde tedy o množinu všech kovů, které nejsou kovy drahými ve smyslu PZ. Drahé kovy definuje PZ v ust. § 2: Drahými kovy jsou pro účely tohoto zákona zlato, stříbro, platina, paladium, iridium, rhodium, ruthenium a osmium.
[9] Povrchová úprava (např. zlacení) výrobku z obecného kovu nebo plastové rámečky obrázků se silnou stříbrnou povrchovou úpravou.
[10] Písemné, ústní, či jakékoli jiné.
[11] "Mohly uvádět v omyl" znamená potenci, tedy schopnost v omyl uvádět. Není tedy nezbytně nutné, aby byl někdo v omyl uveden.
[12] Označení "zlato, stříbro, platina" je tedy z pochopitelných důvodů vyhrazeno výlučně pro zboží. Nesmí se jich tedy užívat pro výrobky o ryzosti nižší než stanovuje ust. § 3 odst. 2 (viz poznámka č. 2), pro výrobky z obecného kovu, pro výrobky z nekovového materiálu (plast, dřevo, kámen, atd. - i kdyby byly povrchově např. zlaceny nebo stříbřeny). Tento zákaz se vztahuje také na výrazy odvozené nebo překlady do cizího jazyka (např. zlatý, stříbrný, gold, silver, Au, Ag, atd.). Zakázány jsou ale veškeré údaje, které by mohly uvádět v omyl, že se jedná o zboží.
[13] Z uvedeného plyne "objektivní odpovědnost" obchodníka (nezkoumá se zavinění), tzn., že bez ohledu na to, zda prodejce ví co prodává, nesmí vydávat zboží za "nezboží", a tím se ve svém důsledku vyhnout řadě povinností plynoucích z PZ - jak se dříve v praxi někdy dělo zejména v bazarech a zastavárnách.
[14] Tedy výrobky ze zlata o ryzosti nižší než 333/1000, výrobky ze stříbra o ryzosti nižší než 500/1000, výrobky z platiny o ryzosti nižší než 800/1000, obecného kovu nebo nekovového materiálu.
d) přístroje, nástroje a jiné předměty z drahých kovů určené k technickým, vědeckým, laboratorním,vyučovacím nebo obdobným účelům, bez ohledu na jejich ryzost.
[15] Zřetelně, tedy tak, aby zřící zřel (tedy viděl). Označení tedy musí být provedeno tak, aby bylo vidět. Viditelně musí být také odděleny skupiny výrobků (a zboží) dle kovu, ryzosti.
[16] Opatřit údajem, který dostatečně výstižně vymezuje kategorie dle ust. § 40 odst. 1 PZ. V praxi tedy nejčastěji "obecný kov" (příp. "chirurgická ocel", "ocel", "nerezová ocel" atd.). Komplikovanější situace nastává u kategorie výrobků vymezených v ust. § 3 odst. 2 PZ (výrobky z DK, které nejsou z důvodu nízké ryzosti považovány za zboží) - zde lze doporučit označení odkazem na toto ustanovení PZ.
[17] Oddělení předmětů vymezených v odst. 1 musí být provedeno viditelně. V praxi tedy např. v samostatných vitrínách, samostatných pultech, nebo na samostatných platech, případně např. graficky nebo prostorově tak, že není pochyb o jejich viditelném oddělení.
[18] Povinnost označit a oddělit - uvedená v první větě - se týká také zboží, druhu drahého kovu a jeho ryzosti. V praxi tedy nejčastěji "Au 585/1000" (příp. "Zlato 585/1000"), "Ag 925/1000" (příp. "Stříbro 925/1000)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama