aktivita vrchního inspektora Puncovního úřadu a soudního znalce

Zboží ve smyslu puncovního zákona

26. listopadu 2010 v 15:20 | Mgr. Roman Kopečný |  Výrobci a obchodníci

Protože z řady diskusí s odbornou veřejností plyne, že není jasný pojem "zboží" (viz definice PZ § 3 odst. 1), je třeba tuto problematiku upřesnit.[1]
Dle příslušné části ustanovení § 3 PZ se zboží definuje takto:
Výrobky z drahých kovů
(1) Za výrobky z drahých kovů se pro účely tohoto zákona považují
a) klenotnické, bižuterní, medailérské a jiné zlatnické a stříbrnické výrobky ze slitin zlata, stříbra nebo platiny, které mohou být kombinovány s přírodními či syntetickými kameny, perlami, smaltem, korálem, sklem a jinými nekovovými materiály (dále jen "zboží").
Zároveň platí negativní vymezení dle odst. (2), podle něhož se za zboží podle PZ nepovažují:
"a) výrobky ze zlata o ryzosti nižší než 333/1000
b) výrobky ze stříbra o ryzosti nižší než 500/1000
c) výrobky z platiny o ryzosti nižší než 800/1000
d) přístroje, nástroje a jiné předměty z DK určené k technickým, vědeckým, laboratorním, vyučovacím nebo obdobným účelům, bez ohledu na jejich ryzost."
Z toho vyplývá, že podmínky, které určují, zda se jedná o zboží, jsou čtyři: klenotnický, bižuterní atd. charakter výrobku (obecně známé pojmy), materiál výrobku - slitina Au, Ag nebo Pt[2], ryzost nad uvedené limity, a současně se nejedná o předměty podle písmene d).
Zbožím však nejsou výrobky z obecného kovu nebo nekovového materiálu, byť drahým kovem povrchově upraveného (dále jen "nezboží"),[3] což uvádí § 40 odst. 1 PZ. Z toho vyplývá, že povrchová úprava DK nebo jeho slitinou nečiní z výrobku zboží (ve smyslu PZ).[4]

Vše ostatní s obsahem DK je tedy třeba chápat jako zboží.[5]
Co z uvedeného plyne? Zboží je komodita, které se týká puncovní zákon. Některé zboží pak podléhá puncovní kontrole povinné (musí být za daných podmínek předloženo Puncovnímu úřadu k opuncování), některé pak k puncovní kontrole být předloženo může. Naopak nezboží puncovní kontrole nepodléhá.
A zde je třeba upozornit na další důsledky plynoucí z výše uvedeného, zejména povinnost nezboží výrazně oddělit a zřetelně označit při podeji,[6] zákaz používat u takového nezboží údaje, které by mohly uvádět v omyl, že jde o zboží,[7] zejména neoznačovat tyto předměty slovy zlato, stříbro nebo platina včetně výrazů odvozených nebo překladů do cizího jazyka.[8]
Některé nové druhy zboží, které se poslední dobou vyskytují stále častěji, si zaslouží podrobnější vysvětlení. Jedná se zejména o kombinaci DK s obecným kovem (dále jen "MET"). Definice zboží (viz výše) sice DK s "MET ve výčtu kombinací nezmiňuje, ale je uvedena v § 15 PZ. Tam se kombinace DK-MET připouští:
a) pro součásti potřebné k dosažení pevnosti a pružnosti zboží
b) pro další případy, které získají předchozí souhlas PÚ.
Z uvedeného tedy plyne, že kombinace DK-MET
tedy zbožím jednoznačně je
, jak plyne i z detailnější informace 04 zveřejněné na stránkách (tzv. Generální souhlas č. 1).
Obchodníci jsou také povinni při prodeji vydat doklad s uvedením druhu, ceny, hmotnosti a ryzosti prodávaných výrobků z drahých kovů.[9] Uvedení správného "druhu" nabývá na významu zvláště u zboží v kombinaci DK-MET. Je třeba, aby tato skutečnost byla z uvedeného "druhu" zřejmá.
Po vyjasnění pojmu zboží je teprve možno řešit, které zboží podléhá, a které nepodléhá povinné puncovní kontrole.[10]


[1] běžně používaný pojem "zboží" znamená zcela něco jiného než co za "zboží" považuje puncovní zákon
[2] za slitinu považujeme samozřejmě i téměř ryzí kov s nepatrným obsahem příměsí, tedy např. i Au s ryzostí např. 999,9 tisícin, běžně nazývané ryzí zlato
[3] termín "nezboží" je zaveden jen v této souvislosti, pro přehlednost už tak dost složitého textu
[4] povrchová úprava je obecně známý termín nejen v bižuterní a klenotnické výrobě, ale také v mnoha oborech práce s kovy. Aby byl tento pojem zřejmý i příslušníkům jiných profesí, lze uvést tyto charakteristické příklady pokovení:
- žárové
- chemické z roztoku nebo z plynného stavu
- elektrochemické (galvanické)
- mechanické (plátování, double, plaqué)
[5] za splnění výše uvedených podmínek
[6] v praxi tedy vystavovat tak, aby byly takové výrobky jednak viditelně oddělené od "zboží", jednak zřetelně označené. Jak takové viditelné oddělení a zřetelné označení má být provedeno, právní předpis neřeší, záleží vždy na konkrétní situaci. Obecně lze doporučit samostatný prostor - výloha, vitrína, plato, nebo alespoň prostorové nebo jiné ohraničení (barevným podkladem např.). Zároveň pak takové "nezboží" zřetelně označit, zejména pak jedná-li se o výrobky snadno zaměnitelné se "zbožím", zvláště pak "nezboží" kovové (např. výrobky z chirurgické oceli).
[7] ust. § 40 odst. 1 PZ, tzv. "klamavé označení".
[8] V praxi to může prodejcům činit určité obtíže, např. u výrobků o ryzosti nižší než 333/1000 Au (8 karátů), u výrobků z obecného kovu (chirurgické oceli) s povrchovou úpravou Au, atd.
[9] ust. § 39 odst. 2 PZ, t. j. zboží, klenotnických slitin, dentálních drahých kovů, českých mincí, lístkového zlata a stříbra, zlomků a výrobků o ryzosti uvedené v ust. § 3 odst. 2 PZ.
[10] tato problematika v tomto článku řešena není
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama