aktivita vrchního inspektora Puncovního úřadu a soudního znalce

Zboží z drahých kovů z pohledu spotřebitele - díl 4.

8. května 2010 v 23:19 | Mgr. Roman Kopečný |  Spotřebitelé

Jak lze postupovat, pokud spotřebitel chce prodat šperk nebo i poškozený šperk, který má ve svém vlastnictví?

Pokud spotřebitel vlastní šperk z drahého kovu, který chce prodat prostřednictvím obchodníka, může postupovat analogicky jako v případě, že měl pochybnosti o šperku dovezeném z dovolené. Je nutno upozornit, že obchodníci nesmějí obchodovat s úředně neoznačeným zbožím z drahých kovů [§ 38 puncovního zákona]. Tato povinnost se vztahuje i na prodej ve starožitnostech, bazaru, zastavárně, atd. Pokud tedy spotřebitel-zákazník, ale většinou až odkupující obchodník, zjistí, že šperk úředně označen není, mohou se dohodnout na tom, že jej nechá úředně označit obchodník, nebo že si toto označení zajistí u Puncovního úřadu sám zákazník. Podle druhu prodeje - odkup nebo komisní prodej - a dalších souvisejících okolností se může jevit výhodnější první, nebo druhá varianta. Jestliže se tedy spotřebitel rozhodl zajistit si opuncování sám, předloží šperk Puncovnímu úřadu k provedení puncovní kontroly [§ 8 a § 9 odst. 1 písm. b) puncovního zákona]. Výsledkem této kontroly je úřední označení zboží puncovní značkou příslušné zákonné ryzosti nebo jiným způsobem stanoveným puncovním zákonem. Nestačí tedy pouhé přibližné určení ryzosti. Stejný postup může na základě dohody zvolit i podnikatel. Takto úředně označený šperk může již dát podnikatel do prodeje.
Prodej poškozeného šperku je zvláštní záležitostí. Opotřebené, neúplné nebo poškozené zboží obchodované zpravidla za cenu v něm obsaženého drahého kovu je definováno nově jako tzv. "zlomky". Ty lze nabídnout k odkoupení přímo obchodníkovi, který je nově povinen i v tomto případě vydat prodejní doklad [§ 39 odst. 2 puncovního zákona] s uvedením druhu, ceny, hmotnosti a ryzosti kupovaných zlomků. Další možností je (zvláště v případě, že těchto zlomků má spotřebitel více a jsou různých ryzostí) požádat Puncovní úřad nebo některého zpracovatele drahých kovů o jejich slití do slitku. Takový slitek je označen zjištěnou ryzostí a lze jej nabídnout k prodeji obchodníkovi. Výhodou oproti prodeji jednotlivých zlomků je to, že spotřebitel zná přesnou ryzost slitku (zejména v případě, že se jedná o slitek Puncovního úřadu), výkupní cena obchodníka je mu známa, a tedy i výkupní cena slitku. Jak spotřebitel, tak obchodník mají jistotu, že cena odpovídá ryzosti [co je ryzost].
Pokud se tedy spotřebitel obrátí na Puncovní úřad se žádostí o tzv. kvalitativní zjištění kovu, o přibližné určení ryzosti nebo o úřední označení šperku, který má v úmyslu následně prodat prostřednictvím obchodníka, zaplatí Puncovnímu úřadu poplatek. Jeho výše je uvedena v sazebníku puncovních poplatků [příloha k vyhlášce č. 53/1993 Sb., s účinností od 1. ledna 2004 změněna vyhláškou č. 364/2003 Sb.].
Zde uvádím výňatek ze sazebníku puncovních poplatků, tedy pouze položky, které by se mohly týkat spotřebitelů.

Výňatek z přílohy k vyhlášce č. 364/2003 Sb.

SAZEBNÍK PUNCOVNÍCH POPLATKŮ

Položka Předmět poplatku Kč
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
I. Zkoušení ryzosti
c) cizí, staré a opravené zboží za jeden gram slitiny
04 stříbro 1,-
15 za zkoušení jednoho kusu stříbrného zboží však nanejvýš 100,-
d) staré a opravené zboží za jeden gram slitiny
05 zlato 40,-
06 platina 60,-

Poznámky:
a) poplatek se vybere, i když nedojde k označení předloženého zboží pro závady v předepsaném stavu nebo ryzosti,
b) u zboží, kde je kombinována slitina s jiným materiálem, se výše poplatku stanoví na základě kvalifikovaného odhadu hmotnosti drahého kovu, provedeného Puncovním úřadem,
c) přetřídí-li Puncovní úřad na žádost překladatele položku tuzemského či cizího zboží na bezvadné a závadné kusy, vybere se poplatek v trojnásobné výši.

II. Úřední označení zboží puncovní značkou nebo jiným způsobem
a) za každý kus zboží
07 stříbrného 1,-
08 zlatého nebo platinového 5,-
b) za každou značku
09 při opravě puncovní značky nebo doznačení či stornu značky 5,-

III. Kvalitativní zjištění kovu na zkušebním kameni
10 Ag, Au, Pt, obecný kov - za jedno vyzkoušení 30,-
30 přirážka k položce 10 za úpravu vzorku tavením 70,-

IV. Přibližné určení ryzosti slitin drahých kovů na zkušebním kameni
za každý kus zboží
11 stříbro 40,-
12 zlato 60,-
13 platina 100,-

VII. Stanovení ryzosti a hmotnosti drahých kovů včetně ztavení do slitku
31 Ag do 100 g 200,-
32 Ag nad 100 g do 1000 g 600,-
33 za každých dalších započatých 1000 g Ag 300,-
34 Au do 10 g pro účely dědického řízení 150,-
35 Au nad 10 g do 25 g 200,-
29 Au nad 25 g do 200 g 400,-
36 Au nad 200 g do 1000 g 800,-
37 za každých dalších započatých 1000 g Au 400,-
38 klenotnické slitiny Pt do 25 g 630,-
39 ostatní slitiny Pt do 25 g 1300,-

IX. Ostatní poplatky
44 vyřízení požadavku na provedení úkonů souvisejících s přepravou
s výjimkou ceny za přepravu 30,-
45 vyhledání předmětu při ztrátě potvrzení 20,-

Vhodné bude ještě uvést několik konkrétních příkladů.
A) Spotřebitel vlastní prsten o hmotnosti 2,50 g a má pochybnosti, zda je skutečně zlatý. Navštíví pracoviště Puncovního úřadu, zde pracovníci vizuálně zjistí, že není platně úředně označen (opuncován). Protože spotřebitel prsten nehodlá prodat, stačí mu nechat si kvalitativně zjistit kov za poplatek 30 Kč, tedy určit, zda je prsten vyroben ze zlaté, stříbrné či platinové slitiny nebo z obecného kovu (položka č. 10). Pokud jej zajímá přibližná ryzost prstenu, požádá Puncovní úřad o přibližné určení ryzosti. Za toto určení zaplatí poplatek podle druhu slitiny drahého kovu, ze kterého je prsten vyroben. Bude-li prsten skutečně ze zlaté slitiny, zaplatí 60 Kč za jeden kus bez ohledu na jeho hmotnost (položka č. 12).

B) Pokud spotřebitel prsten uvedený v příkladu A chce následně prodat (obvykle v bazaru nebo zastavárně) a rozhodl se, že si úřední označení zajistí sám (výše poplatků je stejná jako v případě, že toto úřední označení zajistí až potenciální prodejce), předloží tento prsten Puncovnímu úřadu k tzv. puncovní kontrole. Tato puncovní kontrola spočívá ve zjištění a ověření ryzosti a předepsaného stavu zboží, které stanovuje puncovní zákon. Výsledkem puncovní kontroly (je-li v našem modelovém příkladu prsten skutečně zlatý) je pak úřední označení puncovní značkou příslušné zákonné ryzosti nebo jiným způsobem stanoveným puncovním zákonem.
U výrobků ze zlatých slitin je běžnou ryzostí ryzost 585/1000, prsten takové ryzosti Puncovní úřad označí puncovní značkou pro ryzost č. 4,
Labuť

případně ryzost 750/1000, pak Puncovní úřad prsten označí puncovní značkou pro ryzost č. 3,

Kohout

.

Za tyto úkony zaplatí spotřebitel puncovní poplatky dle položky č. 05 a 08 sazebníku puncovních poplatků. V našem příkladu u prstenu ze zlaté slitiny (bez ohledu na zjištěnou ryzost) zaplatí dle položky č. 05 (hmotnost 2,50 g, tzv. "staré zboží") 2,5 x 40 = 100 Kč a dle položky č. 08 (1 kus) 5 Kč. Celkem tedy zaplatí 105 Kč.


Klíčová slova:
ryzost, zlato, stříbro, platina, šperk, punc, puncovní značka, prodejní doklad, sazebník puncovních poplatků
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Erika Erika | 16. března 2016 v 10:42 | Reagovat

Aktuální ceny zlata v přehledných grafických podobách:

http://www.zlatoceny.cz/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama