aktivita vrchního inspektora Puncovního úřadu a soudního znalce

Zboží z drahých kovů z pohledu spotřebitele - díl 2.

8. května 2010 v 23:13 | Mgr. Roman Kopečný |  Spotřebitelé

Jaké jsou povinnosti prodávajících a na co si má spotřebitel dát pozor při nákupu šperků?

Co spotřebiteli přinesla novela puncovního zákona?

Mohou v zastavárnách a bazarech prodávat také šperky?


Povinnosti prodávajících upravuje puncovní zákon [§ 35 až § 40 puncovního zákona]. Ten, jak již bylo zmíněno, doznal novelizaci, která má v této části pro spotřebitele stěžejní význam. Dále se budeme zabývat zákonnými povinnostmi výrobců a obchodníků v oblasti drahých kovů, které mají pro spotřebitele praktický význam. Názvy jednotlivých povinností jsem volil tak, aby z nich bylo přímo zřejmé, o co se jedná.

Oznamovací povinnost.

Již § 35 puncovního zákona, který je po novelizaci zcela přepracován, precizuje tzv. oznamovací povinnost výrobců a obchodníků. Pro jeho značný textový rozsah (původně měl § 35 rozsah jednoho krátkého odstavce, po novele zákonem č. 127/2003 má odstavců šest) jej zde nebudu přesně citovat, zájemce odkazuji na znění § 35 puncovního zákona [§ 35 puncovního zákona]. Zde se dále budeme zabývat důvody a hlavně praktickým významem ustanovení § 35 pro spotřebitele.
Oznamovací povinnost výrobce a obchodníka je povinnost, která se spotřebitelů na první pohled příliš netýká. Při podrobnějším rozboru však zjistíme, že výrobci a obchodníci jsou nově povinni Puncovnímu úřadu oznamovat více identifikačních údajů než v minulosti, což umožňuje jejich lepší kontrolu.
Novela § 35 reagovala také na trend posledních let, na obchodování se šperky prostřednictvím internetu. Puncovní úřad sice již v minulosti uzavíral s prodejci, kteří projevili zájem, dohodu o způsobu kontroly tohoto způsobu prodeje a na oplátku jim umožnil na své webové stránky umístil logo Puncovního úřadu s odkazem na webové stránky Puncovního úřadu [www.puncovniurad.cz], avšak zákonná povinnost oznamovat zahájení a ukončení činnosti na elektronické adrese vyplývá až z nového znění § 35 odst. 3 puncovního zákona.
Tento nový odstavec řeší i další problém, který přinesla doba. Jedná se o ostatními prodejci zatracovaný a řadou spotřebitelů sice využívaný, ale do značné míry rizikový krátkodobý prodej šperků. Jde většinou o inzerované akce v pronajatých prostorách různých kulturních domů, tělocvičen nebo i formou prodejních stánků u vstupu do obchodních domů. Prodejce si obvykle místo pronajal na dobu jednoho až pěti dnů a akci inzeroval v místním tisku nebo formou letáků. Před akcí a zvláště po ní bylo pak pro běžného spotřebitele velmi obtížné se prodejce dopátrat. Problém související s uplatněním případné odpovědnosti za vadu výrobku je pak zřejmý. Přesto poměrně velké množství spotřebitelů těchto prodejních akcí využívalo, nejspíš proto, že inzerce akci annoncující slibovala často velmi výhodné ceny. Původní znění § 35 puncovního zákona ukládalo obchodníkům povinnost oznámit provozovnu do 15 dnů od jejího zřízení. Pro kontrolu v provozovně klasického typu, kterou ze zákona vykonává Puncovní úřad prostřednictvím puncovní inspekce, je tato lhůta zcela dostačující. V případě kontroly provozovny při výše uvedeném krátkodobém prodeji však tato povinnost, kterou obchodník splnil oznámením 15. dne po zahájení prodeje, tedy v době, kdy byl již dávno na úplně jiném místě, neplnila účel. Nový odstavec 3 § 35 ukládá výrobci a obchodníkovi povinnost oznámit Puncovnímu úřadu zahájení a ukončení činnosti v provozovně, stejně jako na elektronické adrese, nejméně tři dny předem. Znamená to tedy, že možnost kontroly obchodníků, provozující tento druh obchodu, bude pro Puncovní úřad reálná. V důsledku by to pak mělo omezit stížnosti ostatních obchodníků na nekalou soutěž a přinést větší jistotu spotřebitelům, že zboží a ostatní zákonné podmínky prodeje jsou vpořádku.

Povinnost používat stanovená měřidla (váhy).

Nově je upraven též § 37 odst. 3 puncovního zákona (účinnost od 1. července 2004). Ten dále precizuje povinnost výrobců a obchodníků používat stanovená měřidla (tedy platně úředně ověřené (cejchované) váhy s odpovídající váživostí). Explicitně je stanovena povinnost být vybaven uvedenými váhami v každé provozovně, kde dochází k bezprostřednímu styku se zákazníky (s výjimkou obchodníků, kteří obchodují výlučně se stříbrným zbožím, u něhož hmotnost jednoho kusu nepřevyšuje 10 gramů). Původní znění tohoto odstavce ukládalo povinnost výrobci a obchodníkovi používat stanovená měřidla (platně cejchované váhy). Tito se však někdy odvolávali na to, že hmotnost nestanovují, váhy nepoužívají, tedy je nemusí ani mít. V návaznosti na povinnosti vyplývající z ustanovení navazujících paragrafů [§ 38 až § 40 puncovního zákona], zejména pak na povinnost obchodníků vydávat prodejní doklad i s uvedením hmotnosti prodávaných výrobků z drahých kovů je nejen zcela logickým požadavkem mít k dispozici odpovídající váhu v každé takové provozovně, nýbrž je zároveň i posílením reálné možnosti spotřebitele ověřit si hmotnost kupovaného šperku.

Povinnost obchodovat pouze s úředně označeným (puncovaným) zbožím.

Již zmiňovaný § 38 stanovuje pro spotřebitele snad nejdůležitější povinnost obchodníka v oblasti drahých kovů, zákaz obchodování s úředně neoznačeným (nepuncovaným) zbožím (kromě zákonem stanovených výjimek). Zde zájemce odkazuji zejména na znění těchto ustanovení puncovního zákona [§ 9, § 27, § 28 a § 50 puncovního zákona]. Splnění této povinnosti zajišťuje státní garanci ryzosti a předepsaného stavu zboží z drahých kovů a ve svém důsledku chrání spotřebitele před nekvalitním zbožím (z hlediska ryzosti a zákonem předepsaného stavu).

Povinnost viditelně oddělit zboží z drahých kovů od ostatních výrobků.

Puncovní zákon v § 39 odst. 1 stanovuje další podmínku prodeje zboží. Pro spotřebitele je ve svém důsledku zajímavá změna tohoto odstavce, kde je stanovena povinnost, aby zboží (z drahých kovů) bylo na prodejním místě (nebo na skladě) umístěno viditelně odděleně od ostatních výrobků. Tato povinnost se nově vztahuje i na zboží neurčené k obchodování a je explicitně uvedena povinnost učinit tak viditelně.
Některým spotřebitelům mohou připadat uvedené změny jako nedůležité a formální "slovíčkaření", je tomu však právě naopak. Uvedené změny byly zapracovány na základě praktických zkušeností. Málo kde je lidská vynalézavost tak plodná jako při snaze některých nepoctivců naplnit sice literu zákona, avšak vyhnout se jeho smyslu. Nedodržováním zmiňovaného ustanovení § 39 odst. 1 puncovního zákona hrozí spotřebiteli nebezpečí např. tím, že výrobek z obecného kovu (vzhledově zaměnitelný se zbožím z drahých kovů) je umístěn mezi zlatými šperky.

Povinnost vydat (prodejní) doklad.

Podle § 39 odst. 2 puncovního zákona jsou obchodníci povinni při prodeji vydat zákazníkovi bez jeho vyžádání doklad s uvedením druhu, ceny, hmotnosti a ryzosti prodávaných výrobků z drahých kovů. Jde-li však o prodej stříbrného zboží, jehož hmotnost nepřevyšuje 10 gramů, nemusí tento doklad údaj o hmotnosti obsahovat. Nově se výše uvedené vztahuje i na nákup zlomků nebo zboží od zákazníků (tedy při tzv. "výkupu zlata"). K tomuto odstavci je vhodné říci několik poznámek. Předně již zmiňovaný hmotnostní údaj (zjištěný a ověřený na vahách cejchovaných každé dva roky) je nutno uvádět na prodejní doklad (paragon) při prodeji zlatého a platinového zboží s přesností [§ 37 odst. 3 puncovního zákona] na 0,05 g, u zboží stříbrného pak s přesností na celé gramy. Zákonná benevolence u stříbrného zboží, kde hmotnost jednoho kusu nepřevyšuje 10 gramů, se vztahuje pouze na údaj o hmotnosti. I u tohoto zboží tedy musí prodejní doklad obsahovat údaj o druhu, ceně a ryzosti (zde prodejci často chybují).

Povinnost mít vyobrazení českých puncovních značek.

Další povinností je mít v prodejním místě umístěno na přístupném a trvale viditelném místě vyobrazení českých puncovních značek [§ 39 odst. 3 puncovního zákona]. Účelem tohoto ustanovení je umožnit spotřebiteli ověřit si před nákupem puncovní značku, a tedy i prodejcem deklarovanou ryzost [co je ryzost].

Povinnost nepoužívat údaje, které by mohly uvádět v omyl (tzv. "klamavé označení).

Důležitou změnu pro spotřebitele přinesla také změna § 40 puncovního zákona [§ 40 puncovního zákona]. Ta rozšiřuje pojem "klamavého označení" (vydávání předmětů ze zlata, stříbra nebo platiny, jež nedosahují ryzosti podle § 3 odst. 2 nebo jsou z obecného kovu nebo nekovového materiálu byť drahým kovem povrchově upraveného, za zboží podle § 3, zejména jejich označování slovy zlato, stříbro nebo platina včetně výrazů odvozených nebo překladů do cizího jazyka) i na případy, kdy je zboží z drahých kovů vydáváno za výrobky z obecného kovu nebo jiného materiálu. Tak se někteří prodejci snažili vyhnout puncovní povinnosti tím, že šperky (nepuncované) vydávali před kontrolním orgánem za výrobky, jež povinnému puncování nepodléhají. Spotřebitel tedy koupil úředně neoznačený šperk bez garance (úředního označení) odpovídající ryzosti nebo někdy i o ryzosti nižší, nebo zcela z obecného kovu za cenu běžnou pro šperk.
Současně novela puncovního zákona rozšířila povinnost zřetelně označit a vystavovat viditelně odděleně předměty ze zlata, stříbra a platiny, jež nedosahují ryzosti podle § 3 odst. 2 (např. u zlata o ryzosti nižší než 333/1000) nebo jsou zcela z obecného kovu nebo nekovového materiálu, byť drahým kovem povrchově upraveného, i na zboží zhotovené z odlišných ryzostí nebo z různých drahých kovů, zejména je-li povrchově upraveno tak, že může vyvolat matoucí dojem o svém skutečném složení. Toto zákonné ustanovení se snaží zabránit klamání zákazníka vydáváním předmětů z obecného kovu za šperk z drahého kovu, stříbrného pozlaceného šperku za šperk zlatý a různými dalšími myslitelnými záměnami, při nichž dochází k poškozování spotřebitele.
Řada z uvedených zákonných ustanovení je významná zvláště při netradičním prodeji šperků zejména v bazarech a zastavárnách.
Puncovní zákon neomezuje prodej zboží z drahých kovů na určitý konkrétní druh prodeje, přesto, nebo právě proto, je třeba doporučit zvýšenou opatrnost spotřebitelů při nákupu šperků v bazarech, zastavárnách, při pouličním prodeji apod., pokud se k němu z nějakého důvodu rozhodnou.


Klíčová slova:
puncovní značky, doklad, oznamovací povinnost, váhy, zboží, klamavé označení
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama