aktivita vrchního inspektora Puncovního úřadu a soudního znalce

Reklamace zboží - některé aspekty, část 3.

15. dubna 2010 v 9:49 | Mgr. Roman Kopečný |  Spotřebitelé


4 Problematika uplatnění záruky na Aukru[1]
4.1 Atribut záruka

Atribut záruka je doplňkovou informací pro kupujícího o zárukách, které se vztahují k předmětům nabízených prodávajícím.
Těmito zárukami se rozumí:
· zákonem stanovená záruční doba
· dobíhající zákonem stanovená záruční doba (např. 1 rok používaný fotoaparát
= 1 rok do konce jeho záruky)
· smluvní záruka
Předpokladem pro využití tohoto atributu je přesná definice záruky uvedená v popisu aukce a zároveň následné doložení potřebných dokladů, které kupujícímu zajistí možnost záruku nárokovat.
UPOZORNĚNÍ - Prodávající je vždy povinen (i v případě, kdy zatrhne volbu "bez záruky") garantovat zákonná práva kupujících, která jsou jim poskytována na základě platných právních předpisů (zejména zák. č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník).


4.2 Záruky a reklamace

Jestliže fyzická nebo právnická osoba prodává zboží jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, je třeba, aby takový prodávající bral zřetel na následující skutečnosti.
Prodávající odpovídá kupujícímu za to, že prodávaná věc je při převzetí kupujícím ve shodě s kupní smlouvou, zejména, že je bez vad.
Shodou s kupní smlouvou se rozumí, že prodávaná věc má jakost a užitné vlastnosti smlouvou požadované, prodávajícím, výrobcem nebo jeho zástupcem popisované, nebo na základě jimi prováděné reklamy očekávané, popřípadě jakost a užitné vlastnosti pro věc takového druhu obvyklé, že odpovídá požadavkům právních předpisů, je v tomu odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a odpovídá účelu, který prodávající pro použití věci uvádí nebo pro který se věc obvykle používá. U potravin musí být vyznačeno datum minimální trvanlivosti, a jde-li o potraviny podléhající rychlé zkáze, datum použitelnosti.
V případě, že věc při převzetí kupujícím není ve shodě s kupní smlouvou, má kupující právo na to, aby prodávající bezplatně a bez zbytečného odkladu věc uvedl do stavu odpovídajícího kupní smlouvě, a to podle požadavku kupujícího buď výměnou věci, nebo její opravou; není-li takový postup možný, může kupující požadovat přiměřenou slevu z ceny věci nebo od smlouvy odstoupit. To neplatí, pokud kupující před převzetím věci o rozporu s kupní smlouvou věděl nebo rozpor s kupní smlouvou sám způsobil.
Rozpor s kupní smlouvou, který se projeví během šesti měsíců ode dne převzetí věci, se považuje za rozpor existující již při jejím převzetí, pokud to neodporuje povaze věci nebo pokud se neprokáže opak.[2]
Nejde-li o věci, které se rychle kazí nebo o věci použité, odpovídá prodávající za vady, které se projeví jako rozpor s kupní smlouvou po převzetí věci v záruční době (záruka).
Záruka se nevztahuje na opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním. U věcí prodávaných za nižší cenu se záruka nevztahuje na vady, pro které byla nižší cena sjednána.
Jde-li o věci použité, neodpovídá prodávající za vady odpovídající míře používání nebo opotřebení, které měla věc při převzetí kupujícím.
Při prodeji spotřebního zboží je záruční doba 24 měsíců; jde-li o prodej potravinářského zboží, je záruční doba osm dní, u prodeje krmiv tři týdny a u prodeje zvířat šest týdnů. Je-li na prodávané věci, jejím obalu nebo návodu k ní připojeném vyznačena v souladu se zvláštními právními předpisy lhůta k použití věci, skončí záruční doba uplynutím této lhůty.
Na žádost kupujícího je prodávající povinen poskytnout záruku písemnou formou (záruční list). Záruční list musí obsahovat jméno a příjmení, název nebo obchodní firmu prodávajícího, jeho identifikační číslo, sídlo, jde-li o právnickou osobu, nebo bydliště, jde-li o fyzickou osobu. Umožňuje-li to povaha věci, postačuje namísto záručního listu vydat kupujícímu doklad o zakoupení věci obsahující uvedené údaje.
Záruční doby začínají běžet od převzetí věci kupujícím. Má-li koupenou věc uvést do provozu jiný podnikatel než prodávající, začne záruční doba běžet až ode dne uvedení věci do provozu, pokud kupující objednal uvedení do provozu nejpozději do tří týdnů od převzetí věci a řádně a včas poskytl k provedení služby potřebnou součinnost.
Prodávající je povinen kupujícího řádně informovat o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění odpovědnosti za vady výrobků a služeb, včetně podmínek uplatnění rozporu s kupní smlouvou spolu s údaji o tom, kde lze reklamaci uplatnit, a o provádění záručních oprav.
Další související práva a povinnosti pro účastníky kupní smlouvy jsou stanoveny zejména v zák. č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, zák. č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, a zák. č. 634/1992 Sb., zákon O ochraně spotřebitele.


4.3 Prodávám na podnikatelském účtu, o čem bych měl informovat kupující

Jestliže využíváte podnikatelský účet, máte jako prodávající specifické postavení. Pamatujte, že ve smlouvách uzavřených na dálku (prostřednictvím internetu) je kupující vůči prodávajícímu v nevýhodě - nemá možnost vidět zboží před koupí, a proto je chráněn předpisy, které jsou pro prodejce více omezující ve srovnání s běžným obchodováním.
Jedním z nejdůležitějších nároků každého kupujícího je právo na informace. Před uzavřením smlouvy, tzn. před provedením nákupu, by měl kupující obdržet podrobné informace o předmětu, druhu zboží a podmínkách transakce. Proto jste jako podnikatel povinen v popisu aukce nebo na stránce "O mně" poskytnout následující údaje:
· Obchodní firma a identifikační číslo nebo jméno a příjmení a identifikační číslo podnikatele,
· sídlo právnické osoby a bydliště v případě fyzické osoby, u zahraniční osoby rovněž adresu podniku nebo organizační složky na území České republiky, byly-li zřízeny,
· údaj o zápisu v Obchodním rejstříku nebo jiné obdobné evidenci, včetně spisové značky, pokud je přidělena
· kontaktní údaje, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, případně adresu pro doručování elektronické pošty
· název a hlavní charakteristiky zboží nebo služeb,cena zboží nebo služeb, z níž jednoznačně vyplývá, zda je uvedena včetně všech daní a poplatků, mají-li k ní být připočítávány,
· náklady na dodání
· způsob platby, dodání nebo plnění,
· poučení o právu na odstoupení od smlouvy

Po uzavření smlouvy při použití prostředků komunikace na dálku, nejpozději však před plněním musí být kupujícímu písemně poskytnuty tyto informace:
a) obchodní jméno a identifikační číslo prodávajícího, sídlo právnické osoby a bydliště v případě fyzické osoby,
b) informace o podmínkách a postupech pro uplatnění práva odstoupit od smlouvy,
c) informace o službách po prodeji a o zárukách,
d) podmínky pro zrušení smlouvy, pokud není určena doba platnosti nebo platnost je delší než 1 rok.
Prodávající je rovněž povinen kupujícího řádně informovat o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění odpovědnosti za vady výrobků a služeb, včetně podmínek uplatnění rozporu s kupní smlouvou spolu s údaji o tom, kde lze reklamaci uplatnit, a o provádění záručních oprav.


4.4 Kdy může kupující - nepodnikatel odstoupit od smlouvy uzavřené s podnikatelem prostřednictvím internetu bez udání důvodu

Byla-li smlouva uzavřena při použití prostředků komunikace na dálku (prostřednictvím internetu), má kupující - nepodnikatel - právo od smlouvy odstoupit bez uvedení důvodu a bez jakékoliv sankce do 14 dnů od převzetí vydraženého předmětu.[3] V případě, že prodávající - podnikatel nepředal kupujícímu-nepodnikateli informace, které stanoví zákon, činí tato lhůta pro odstoupení 3 měsíce od převzetí vydraženého předmětu. Jestliže však jsou informace řádně předány v jejím průběhu, dochází k ukončení tříměsíční lhůty a počíná od té doby běžet lhůta čtrnáctidenní.
Kromě případů, kdy je odstoupení od smlouvy výslovně ujednáno, nemůže kupující -
‑ ­nepodnikatel odstoupit od smluv:
e) na poskytování služeb, jestliže s jejich plněním bylo s jeho souhlasem započato před uplynutím lhůty 14 dnů od převzetí plnění,
f) na dodávku zboží nebo služeb, jejichž cena závisí na výchylkách finančního trhu nezávisle na vůli prodávajícího - podnikatele,
g) na dodávku zboží upraveného podle přání kupujícího nebo pro jeho osobu, jakož i zboží, které podléhá rychlé zkáze, opotřebení nebo zastarání,
h) na dodávku audio a video nahrávek a počítačových programů, porušil-li kupující jejich originální obal,
i) na dodávku novin, periodik a časopisů,
j) spočívajících ve hře nebo loterii.


5 Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů (ADR)[4]

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s dále uvedenými subjekty od 1. dubna 2008 spustilo Projekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů.

5.1 Co je mimosoudní řešení spotřebitelských sporů (ADR)
Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů (s anglickou zkratkou ADR - Alternative Dispute Resolution) je systém, který při řešení sporů umožňuje alternativní postup, tedy jiný postup než klasickou soudní cestou. V tomto systému jsou řešeny spory, které vznikají z neplnění smluvních závazků, kde na jedné straně stojí podnikatel a na druhé straně spotřebitel. Klasickým spotřebitelským sporem jsou například spory o uznání reklamace vad zboží koupeného v obchodě, ale i jiné spory, které vznikají z právních vztahů mezi podnikateli a spotřebiteli.
Projekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, který funguje od 1. dubna 2008, připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Hospodářskou komorou České republiky, spotřebitelskými sdruženími, Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, Asociací mediátorů, Ministerstvem financí a Ministerstvem spravedlnosti. Cílem celého projektu je nastavit účinný systém, který zrychlí a zjednoduší řešení spotřebitelských sporů. V současné chvíli se jedná o pilotní fázi projektu, která poběží po dobu dvou let. Následně budou získané poznatky vyhodnoceny a případně budou přijata opatření k dalšímu fungování.


5.2 Jak řízení probíhá
Celý systém stojí na třech základních pilířích (způsobech řešení sporu), a to na poskytnutí kvalifikované informace a doporučení, mediaci a rozhodčím řízení. Mediací se rozumí řešení sporu vzájemnou komunikací prostřednictvím kvalifikované osoby, kterou je mediátor. Cílem mediace je dospět k vzájemné dohodě zúčastněných stran.
Rozhodčí řízení je alternativní řešení majetkového sporu nezávislým rozhodcem, jehož výsledkem je vydání závazného rozhodčího nálezu. Takto vydaný rozhodčí nález je pravomocný a možnost soudního přezkumu je dána jen z procesních důvodů.
V případě, že existuje spor mezi podnikatelem a spotřebitelem a strany sporu se domnívají, že by bylo snazší, aby byl tento spor řešen jinak než soudní cestou, mají možnost obrátit se na kontaktní místo pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů. V zásadě postačuje vyplnit jednoduchý formulář a odeslat jej na příslušné kontaktní místo.
Pracovník kontaktního místa poskytne kvalifikované informace a doporučí způsob řešení sporu. Pokud spor není namístě vyřešen, zařídí všechny podstatné kroky k zahájení mediace nebo rozhodčího řízení. Celý systém je postaven na dobrovolné účasti stran. K tomu, aby mediace nebo rozhodčí řízení mohlo být zahájeno, je třeba, aby se svojí účastí souhlasily obě strany sporu.


5.3
Výhody systému pro spotřebitele
Snahou celého systému je najít levné, efektivní a rychlé řešení spotřebitelských sporů. Očekávaným výsledkem mimosoudního řešení je závazná dohoda (v případě mediace) nebo vykonatelný rozhodčí nález (v případě rozhodčího řízení). Výhody, které celý systém přináší, jsou především v tom, že mediace je zdarma a odměna za činnost mediátora je hrazena Ministerstvem průmyslu a obchodu. V případě rozhodčího řízení, strana podávající žalobu zaplatí poplatek za rozhodčí řízení (3 % z hodnoty předmětu sporu, nejméně 800,- Kč). Odměnu za práci rozhodce pak hradí Ministerstvo průmyslu a obchodu. Další nespornou výhodou je i rychlost řízení.


5.4
Výhody systému pro podnikatele
Stejně tak jako pro spotřebitele, přináší mimosoudní řešení spotřebitelských sporů výhody i pro podnikatele. Základní výhodou je rychlost řízení. Dá se předpokládat, že celé mimosoudní řešení sporu proběhne v poměrně krátké lhůtě. Mediace je zdarma a odměna mediátora je hrazena Ministerstvem průmyslu a obchodu. V případě rozhodčího řízení, strana podávající žalobu zaplatí poplatek za rozhodčí řízení (3 % z hodnoty předmětu sporu, nejméně 800,- Kč).
Další výhodou pro podnikatele je, že dobrovolná účast v mimosoudním řešení spotřebitelských sporů může napomoci jeho zviditelnění na trhu a posílení jeho dobrého jména i posílení jeho pozice na trhu. Ministerstvo průmyslu a obchodu do budoucna předpokládá zveřejňování podnikatelů, kteří se zapojili do systému mimosoudního řešení spotřebitelských sporů.


5.5
Stížnost
Jestliže sporné strany nejsou spokojené s kvalitou mimosoudního řešení spotřebitelského sporu a domnívají se, že v průběhu řízení došlo k porušení Pravidel pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů, mohou podat stížnost na adresu Ministerstva průmyslu a obchodu nebo na e-mailovou adresu adr@mpo.czadr@mpo.cz. Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript . Stížnost je možné podat do 30 dní ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o důvodu procesní stížnosti. Nejpozději může být procesní stížnost podána 1 rok ode dne, kdy důvod procesní stížnosti nastal. Stížnost následně bude projednána Platformou pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů.


[1] Zdroj: www.aukro.cz
[2] Zde je tedy důkazní břemeno po dobu 6 měsíců na prodávajícím!!! (pozn. autora práce)
[3] Právo spotřebitele odstoupit od smlouvy ve lhůtě 14 dnů ode dne převzetí zboží není možné vázat na žádné podmínky či sankce. Následkem odstoupení od smlouvy je ve smyslu ustanovení § 457 občanského zákoníku povinnost obou stran vydat si navzájem bezdůvodné obohacení, kterým je vše, co podle zrušené smlouvy dostaly. Spotřebitel je proto povinen vrátit poskytovateli služeb přijaté plnění, je-li to možné, tedy nejčastěji převzaté zboží. Prodávající je pak povinen spotřebiteli vrátit plnou výši zaplacené kupní ceny. Uplatní-li spotřebitel právo od smlouvy odstoupit, je prodávající povinen vrátit spotřebiteli zaplacené finanční částky (kupní cenu, popř. zálohu) nejpozději do 30 dnů od odstoupení od smlouvy. Není-li spotřebitel již schopen zboží či jiné převzaté plnění vrátit (převzaté plnění již například nemá), anebo jeho hodnota byla již snížena (došlo k částečnému spotřebování či opotřebování zboží), je spotřebitel povinen chybějící hodnotu podle ustanovení § 58 odst. 1 občanského zákoníku nahradit v penězích - v praxi se tak děje formou započtení na prodávajícím vracenou kupní cenu, která je tudíž spotřebiteli vyplacena ve snížené hodnotě. Nadto mohou být spotřebiteli účtovány pouze skutečně vynaložené náklady spojené s vrácením zboží. Častou protiprávní praxí poskytovatelů služeb bývá požadavek na vrácení dodaného zboží v neporušeném obalu či zboží nepoužitého. Právo odstoupit od smlouvy má však spotřebitel podle § 53 odst. 7 občanského zákoníku i v případě, že zboží již použil, ba dokonce i tehdy, jestliže jej již částečně opotřeboval - pak se uplatní shora popsaná metoda zápočtu spotřebované hodnoty na vracenou cenu. Současná česká právní úprava je již v souladu s evropskou směrnicí č. 97/7/ES a požadavek na bezpodmínečnost a nesankcionovatelnost práva spotřebitele na odstoupení od smlouvy je výslovně uveden v ustanovení § 53 odst. 10 občanského zákoníku. Znamená to, že nepřichází v úvahu žádné kladení podmínek, účtování poplatků za odstoupení od smlouvy či odstupného. Pokud by poskytovatel služby chtěl spotřebiteli účtovat náklady spojené s vrácením zboží, musel by je řádně doložit. Toto opatření má za účel umožnit spotřebiteli zboží v klidu a náležitě vyzkoušet proto, že narozdíl od běžného nákupu v obchodě k tomu nemá při zásilkovém prodeji šanci, nemá možnost zjistit, zda mu zboží vyhovuje, ani jeho funkčnost porovnat s jiným zbožím. Nejde tedy o náhražku reklamací (reklamovat toto zboží je možné samozřejmě v záruční době).
[4] Zdroj: MPO
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama